Ukázky z knih

V září roku 1980 mě matka zapíše na katolickou školu v Beaucaire. Ředitel školy je kněz, takže se můžu účastnit mše svaté i ve všední dny. Jsem nadšený. Zároveň také zjišťuji, že to není jen tak být křesťanem, aspoň ne ve Francii. Celý článek ...

Nikdo nepochybuje o tom, že Bůh je milosrdný. Jeho milosrdenství je zjevné. Zdá se však, jako bychom dokonce odpuštění už ani nepotřebovali. Kdo se dnes cítí být hříšníkem? Celý článek ...

Přijetí křtu a dalších svátostí ještě není automatickou zárukou toho, že se Bohu dokážeme otevřít. Ve skutečnosti existuje mnoho lidí, kteří chodí denně ke svatému přijímání... Celý článek ...

Jedna mladá žena procházela vážným duševním utrpením: toužila po dítěti, ale ono nepřicházelo. Všichni a všechno jí bralo odvahu. Celý článek ...

Pokud máme pocit, jako by nás Bůh opustil, navzdory našim pocitům jsme to my, kdo zapomněl na Pána, a ne naopak. Ne že by on neslyšel naše modlitby; jsme to my, kdo je hluchý vůči jeho Slovu a volání! Celý článek ...

Neusilujte o bratrskou lásku a o pokoru. Usilujte o to být nádobou, do níž přijde přebývat Bůh: pak budou bratrská láska i pokora jedinými možnými postoji, jež zcela spontánně zaujmete. Celý článek ...

Jednou jeden podnikatel přišel na břeh jezera a uviděl rybáře, jak tam nečinně leží a odpočívá.
Udiveně se ho ptal: „Prosím tě, proč tady ležíš a nic neděláš?“
Celý článek ...

Effatha je slovo z aramejštiny, z jazyka, kterým mluvil Ježíš. Obrací se jím na všechny (nejen na hluchého!) a na celého člověka. Celý článek ...

Kam jsem se v poslední době hnula, tam se probíralo pět jazyků lásky. Je to nějaká móda. Pěkná a zajímavá móda. Dost praktická, řekla bych. Tuhle jsem zase seděla na nějakém dýchánku a jedna z přítomných dam horlila pro jazyky lásky. Celý článek ...

Některé mylné představy o odpuštění nás mohou zablokovat a vyvolávat zbytečné pocity viny. Musíme je demaskovat, abychom se od nich osvobodili. Je nutné odstranit karikatury odpuštění. Celý článek ...

Existují radosti, které nás otevírají druhým a určitým způsobem nás vnitřně posilují; dávají nám jistotu a důvěru v sebe sama, což nás následně uschopňuje lépe chápat naše skutečné potřeby a potřeby druhých a odpovídat na ně. Celý článek ...

Bůh nemůže dát víc než sám sebe. V Ježíši se nám Bůh cele daroval, to znamená, že nám dal všechno. Celý článek ...

Svatý Tomáš Akvinský cituje v jednom svém kázání k slavnosti Těla a krve Páně slova z páté knihy Mojžíšovy, v nichž se vyjadřuje radost Izraele z jeho vyvolení, z tajemství úmluvy. Tato slova zní: „Neboť kde je tak velký národ, jemuž by byli bohové tak blízko, jako je nám nablízku Hospodin, náš Bůh?“ Celý článek ...

„Kdybychom věděli, jak moc nás Bůh miluje, umřeli bychom štěstím.“
Jan Maria Vianney Celý článek ...

Origenes způsobil v dějinách teologie a křesťanského myšlení důležitou změnu. V čem však tato "změna", tato novinka s tak závažnými důsledky spočívá? Odpovídá v podstatě ustavení teologie jakožto výkladu Písma. Dělat teologii pro Origena v podstatě znamenalo vysvětlovat a chápat Písmo. Celý článek ...

Na jednom vrchu stál slavný klášter. Žilo v něm mnoho mnichů a mnoho poutníků tam přicházelo na návštěvu. Klášter byl velmi bohatý na povolání a byl známý zejména svými liturgickými slavnostmi. Celý článek ...

Požehnán buď muž, který důvěřuje Hospodinu.
Celý článek ...

Církev nežije ze sebe samé, nýbrž z evangelia a z evangelia stále čerpá orientaci pro svou cestu. Koncilní konstituce Dei Verbum nás povzbudila k nové pozornosti vůči Božímu slovu. Právě Boží slovo totiž působením Ducha Svatého vede věřící k plnosti pravdy. Celý článek ...

Naše tvrzení, že jsme naplněni Duchem, jsou jen prázdná slova, pokud z našich postojů a chování není vidět láska. Mohu být velmi duchovní, ale současně si vůbec nemusím uvědomovat, že moje vztahy jsou zcela rozvrácené, že nejsem schopen lásky a nepokročil jsem se všedními problémy, se kterými bych měl pohnout. Celý článek ...

Doba postní je také dobou, kdy můžeme využít různých možností, jak se přiblížit k druhým. Celý článek ...

Jaké místo vlastně zaujímá kříž ve víře v Ježíše jako Krista? To je otázka, s níž nás opětovně konfrontuje článek víry o Ježíšově výkupné smrti. Obecné křesťanské povědomí v této záležitosti je velkou měrou poznamenáno velmi zjednodušenou představou pocházející z teologie zadostiučinění Anselma z Canterbury. Celý článek ...

Svátost smíření má čtyři dimenze. My často všechny čtyři dimenze svátosti nebereme v úvahu, ale orientujeme se jen na jednu. Celý článek ...

Naše víra byla soukromá záležitost, až na formální příležitosti, kdy se od nás očekávalo, že promluvíme o náboženství nebo že se pomodlíme slovy naučených modliteb. Celý článek ...

Člověk, který si myslí, že má všechno, je vlastně chudák.
Nikdy nepozná, jaké to je toužit, doufat,
živit svou duši snem o něčem lepším. Celý článek ...

Stála jsem před obchodním domem. V tomto předvánočním čase svítila jeho hranatá budova stovkami, možná tisíci drobných žárovek. Světelné řetězy obalily obrovský neforemný objekt jako překrásný dárkový balík. Celý článek ...

„Kladu si otázku,“ ptá se jedna čtenářka, „jestli čas, který věnuji manželovi, neubírám Bohu a naopak.“ Tuto otázku můžeme ještě rozšířit. Neubírám vlastně Bohu čas, který věnuji dětem, práci, zábavě? Celý článek ...

Za evangelium se nestydím. Jím se přece projevuje Boží moc a přináší záchrana každému, kdo věří, nejdříve ovšem Židům, ale pak i pohanům. Celý článek ...

Tento příběh vypráví o jednom z nejvýznamnějších zázraků, které Ježíš vykonal. Zjevuje v něm svou moc, kterou má nad smrtí, a podává nový důkaz o svém božství, aby utvrdil víru svých učedníků a ukázal, že je vzkříšení a život.
Celý článek ...

Přinášíme jednu z promluv současného papeže na téma počátků církve, o sv. Pavlovi, kterému je zasvěcen i probíhající rok. Celý článek ...

Vraceli jsme se s mužem domů z dalekého města. Byla temná noc a hustě sněžilo. Jeli jsme autem po dálnici a oba jsme byli velmi unavení. Vrátit domů jsme se ale museli, čekaly na nás děti. Tmou hustě poletující vločky zkreslovaly vzdálenosti, kamiony se valily jako zlověstné mohutné koráby ... Celý článek ...

Někdy máme pocit, že modlit se za druhé a za svět je ta nejméně efektivní služba, jakou člověk může konat. Ale přímluvná modlitba je duchovní zbraň těžkého kalibru, nikoli nouzová vycpávka volného času těch, kdo nic lepšího dělat neumí nebo nemohou. Celý článek ...

Když vycházeli, potkali jednoho člověka z Kyrény, jmenoval se Šimon. Toho přinutili, aby mu nesl kříž (Mt 27,32).

Další ponížení čekalo Pána na křížové cestě v podobě neochotného Šimona. Člověk se Šimonovi ani nediví, že nebyl moc nadšený, když měl cestou z pole domů pomáhat nést na popraviště popravčí kůl – a to ještě nějakému odsouzenci, kterého ani neznal. Celý článek ...

To, co je o Bohu hlásáno, stává se poselstvím pro mě osobně, a v modlitbě nad tímto poselstvím s Bohem rozmlouvám. Když nasloucháme Písmu, nasloucháme Bohu, když se modlíme, mluvíme s ním.
Lectio divina - četba Božího slova přecházející postupně v modlitbu - patří k vzácným pokladům církve. Když rozjímáme o Božím slovu a v modlitbě pak Bohu odpovídáme, dojdeme podstatně dál: Boží Slovo, sám Kristus, proměňuje náš život i naše smýšlení. Celý článek ...

Jestliže nás utrpení tak snadno skličuje, je to proto, že ztrácíme ze zřetele smysl, který by, tak jak to chtěl Kristus, mělo v našem životě mít. My se zastavujeme pouze u bolestné stránky utrpení, nevidíme už ale lásku, která září v srdci Ukřižovaného.

Jak žít pokojně uprostřed stresů, shonů a zmatku? Papež Jan XXIII. nabízí deset podnětů, deset drobných předsevzetí, která můžeme jako nenápadné korálky navlékat na pomyslnou nit vlastního života. Stačí vybrat si jedno z nich a pak to zkusit "jen pro dnešek..."

Utrpení dospělých, to ještě lze přijmout, zvlášť nedotýká-li se přímo nás nebo někoho nám drahého... Ale děti? Proč ty trpí, proč na ně dopadají nemoci nebo smrtelné nehody, když v nich není stopy po zlu a jediné, co chtějí, je žít? A co ty, které se narodí postižené nebo hrůzně znetvořené? Proč?

První věcí, kterou se většinou o někom dozvídáme, je jeho jméno. Jménem určitou osobu oslovujeme, odlišujeme ji od ostatních a podle něj si ji také pamatujeme. Jméno má i třetí osoba Nejsvětější Trojice, třebaže velmi zvláštní, jak uvidíme. Jmenuje se Duch.

Kateřina Lachmanová: Přiznávám se, že moje první reakce na knížečku Surožského bylaponěkud výbušná: "Zase o modlitbě! Prosím vás, kdo to bude číst?Copak už jich nevyšlo tolik, a kvalitních? Dá se vůbec ještěnapsat na téma modlitby něco originálního?" Po přečtení anglického originálu jsem podstatně změnila názor - a dala vřelé doporučení k vydání. Odvažuji se tvrdit, že tatoknížečka není nošením dříví do lesa; určitě ne u nás.

Milý Barabáši, nevím, jestli jsi znal Ježíše a jestli jsi schválil záměnu, pro kterou se lid rozhodl. Jenom vím, že ještě dnes si mnozí volí někoho a něco jiného než lásku aspásu, kterou jim nabízí Ježíš.